|
|
Johanka z Krajku a Jednota bratrská
Kaleta, Juda ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Johance z Krajku, šlechtičně doby jagellonské, která je známá díky své podpoře Jednoty bratrské a následnému vstupu do tohoto společenství. Práce obsa- huje dvě části, z nichž se každá snaží nahlížet na postavu paní z Krajku z jiné perspektivy. První část zpracovává ucelenou biografii šlechtičny s přihlédnutím k dobovému dění, kte- ré život Johanky formovalo. Druhá část se zabývá problematikou Jednoty bratrské a jejího vztahu k Johance z Krajku. Po krátkém úvodu do složitého vztahu této mladé církve a svět- ské moci je úsilí směřováno k postižení projevů osobní zbožnosti a jejich specifik v rámci bratrské věrouky (zejména na základě rozboru Johančina Vyznání víry). Okrajově se práce dotýká otázek genderu a postavení ženy v době před nástupem Habsburků. 1
|
|
| |
|
|
Vzdělávací činnost Jednoty bratrské v regionu Mladá Boleslav
Nedvědová, Denisa ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na Jednotu bratrskou na historii a její činnost na území českomoravském a severoamerickém. Historická část zkoumá její počátky. Shrnuje období založení a pronásledování. Poukazuje na významné osobnosti Jana Blahoslava a Jana Amose Komenského. Dále se zabývá její misijní prací. Zkoumá vliv českého odkazu u Moravských bratří v Severní Americe a jeho zachování. Dále se zaměřuje na vzdělávací činnost Jednoty bratrské v České republice a především v Mladé Boleslavi.
|
|
|
Zpověď v protestantismu a její dějinné proměny
Jandečková, Pavla ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám zpovědí v evropském a zvláště českém protestantismu, jejím pojetím, podobou a proměnami v dějinách. Těžiskem mé práce je pohled na zpověď v reformaci a její další vývoj. Práce je rozdělena na čtyři velké kapitoly: (1) Zpověď, (2) Zpověď a reformátoři, (3) Zpověď a reformační vyznání, (4) Zpověď v současném protestantismu. Každá z těchto kapitol je ještě rozdělena na podkapitoly. V závěru práce popisuji snahu o znovuzavedení soukromé zpovědi jako pevné formy sborového života a zamýšlím se nad důvody, proč je v dnešní době v evangelických církvích soukromá zpověď využívána pouze ojediněle. Klíčová slova: zpověď; reformace; Jednota bratrská; Luther; Calvin; protestantismus; hřích; odpuštění; rozhřešení.
|
|
|
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
|
|
| |
|
|
Učení o Antikristu a Kristově příchodu v počátcích Jednoty Bratrské a jeho kořeny v českém reformačním hnutí
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává vyvážený přehled názorových proudů působících v období pozdního středověku v českých zemích na téma učení o Antikristu a druhém Kristově příchodu. Zabývá se nejen náboženskou situací té doby, ale klade důraz i na okolnos ti politické, kulturní a společenské. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých jsou rozebírány apokalyptické nálady a eschatologické vize panující v tehdejší společnosti. Jsou zde předloženy hlavní myšlenky nejvýznamějších reformních učenců a myslitel ů, jako byl např. Milíč z Kroměříže, Mistr Jan Hus nebo Jan Rokycana a Petr Chelčický. Práce mapuje učení těchto mužů tak, jak na sebe navazovalo v otázce pojetí Antikrista a Kristova příchodu až do doby husitského revolučního hnutí a posléze v počátcích J ednoty bratrské. Stranou zájmu nezůstavají ani duchovní okolnosti vzniku Jednoty bratrské, jsou zde zdokumentovány kořeny jejího vzniku, prvopočátky a charakteristické rysy. Zdůrazněn je i význam reformního a husitského zápasu pro její vznik. V jednotlivých částech práce jsou shrnuty a upřesněny známé interpretace učení o Antikristu a Kristově příchody a zahrnuty výsledky publikovaných studií. Nepochybně se lze domnívat, že poznatky obsažené v této práci mohou posloužit nejen k orientaci v daném tématu, ale i k utváření reálné představy o době pozdního středověku, jejích...
|
|
| |
|
|
Odbojová činnost Pavla Glose v období Protektorátu Čechy a Morava
Kučera, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce za pomoci dostupných pramenů popsat odbojovou činnost Pavla Glose v období Protektorátu Čechy a Morava. Tuto činnost také zasadit do celkového kontextu protinacistického odboje a zhodnotit její přínos. Zmapovat také její proměny, které byly určovány tehdejší aktuální situací, potřebami a cíli odbojového hnutí. Tento aspekt je konkrétně u Pavla Glose o to důležitější, že odbojovou činnost vykonával prakticky po celou dobu nacistické okupace. Záměrem této práce je také připomenout osobnost Pavla Glose, který působil jako farář Jednoty bratrské v Turnově. Přestože je osobností dnes prakticky neznámou, jednalo se o jednu z významných postav českého protinacistického odboje. Mezi jeho blízké spolupracovníky například patřili Vladimír Krajina, Jaroslav Valenta či Rudolf Mareš. Podílel se také na spolupráci s paradesantními skupinami Antimony a Barium, které byly na území protektorátu vyslány londýnskou exilovou vládou. Při zpracovávání práce bylo použito archivních dokumentů z Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek, Vojenského ústředního archivu a Archivu Jednoty bratrské, dále také historická a memoárová literatura.
|
|
|
Sbor českých bratří a Jednota bratrská v Mladé Boleslavi v dobách jeho vzniku
Matoušková, Magdaléna ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
V bakalářské práci se zaměřím na budovu sboru českých bratří v Mladé Boleslavi. Kromě popisu stavebně-historického vývoje této stavby provedu rozbor malířské výzdoby interiéru stavby, kde jsou použity většinou ornamentální motivy. Primárně se však budu detailně věnovat výzdobě východní části stavby, pro kterou jsou použity citáty z Písma. Malířskou výzdobu srovnám se soudobými bratrskými tisky, kdy se zaměřím na určité podobnosti ornamentálních a typografických prvků. Dále se ve stručnosti zmíním o osobě architekta této stavby - Matteo Borgorellim. Okrajově se též budu věnovat podmínkám, jaké měla Jednota bratrská v Mladé Boleslavi v 16. století.
|
host ::
RSS.